Šermíři se vyžívali v regionálních turnajích jako byly "juniorky", které měly zajímavé pokračování třeba o týden později turnajem "nezvítězivších", kde mohli složit reparát všichni, kteří se do finále juniorek nevešli. Na závody se jezdilo do Prahy eventuelně do Brna, Slovensko byla pro nás cizina, v jistém smyslu nepřátelská. 9. a 10. března roku 1940 přivezl J. Jurka na juniorské přebory v šermu fleretem a šavlí do Prahy 8 mladíků: Dadák Jaroslav, Hildebrand Luboš, Hynek Zdeněk, Koutek Antonín, Mynařík Jar., Nováček, Starý J. a Šnajdr Jan.

            V šermu fleretem startovalo 54 juniorů! Hildebrand Luboš byl ve finále třetí za vítězem Pelíškem a druhým Vacínem (oba ze Slávie Praha), Starý z Olomouce skončil čtvrtý. V šermu šavlí probojoval se do finále pouze Starý, i zde skončil na čtvrté pozici.

            O týden později pořádá ČŠK Riegel Praha tradiční turnaj "nezvítězivších". Olomoucký šermíř J.Mynařík dostal se do finále kde vybojoval druhou příčku. Vítěz není v kronice, z níž čerpáme informace uveden (předpokládám Maršál ze Slávie Praha, pozn.Z.M.) Národní politika: "Druhý byl žák mistra Jos. Hildebranda Mynařík z SK Olomouc Aso, který překvapil čistým šermem a bezvadnou technikou."

            Na valné hromadě šermířského odboru dne 13. března 1940, byl ing. dr. Tille jednohlasně zvolen čestným členem klubu za své zásluhy o československý šerm a olomoucký zvláště. Dr.Tille vepsal do zbrusu nové kroniky, tentokráte již sportovního klubu Aso Olomouc, tato slova:

            "Úspěch ve sportu není možný bez nadšení. Tam, kde ho není, všechny ostatní složky sil k zdárnému výsledku vedoucí selhávají. Nadšení to jest, které zvětšuje sílu vůle! Nelze ho pěstovat tak, jako jiné lidské vlastnosti - musí nám být vrozeno a jest třeba, aby se shlíželo v zářných vzorech naší minulosti. Proto má takový význam tradice, často podceňovaná, ale nakonec vítězící nad násilně tvořenými novými směry, jež nemají základu v přirozeném vývoji. Ten, kdo s nadšením se dává do práce, nemůže být zklamán konečným výsledkem své činnosti."

            K těmto slovům je sotva možné co přičinit, chtělo by se zatleskat.

 

            Dr. Zívala vzpomíná na turnaj "nováčků" v Praze, kde se kromě počtu vítězství, porážek, obdržených a daných zásahů hodnotil také styl a čistota pohybů i chování závodníků na planši všeobecně. Turnaje se zúčastnilo více nežli 100 chlapců! Vzpomíná rovněž na léta, kdy se v Hluboké n. Vltavou pořádaly šermířské kurzy. Byly to kurzy internátní, trvaly 2 týdny, instruktory byli Josef Jungmann, p. Hadinec a Leder, i "rytíř" Adam Sokolowski.

            Připomíná zároveň, že někdy ve 40. letech šermovalo se přechodně v objektu staré sokolovny v dnešní ulici Sokolské. Za války sloužil objekt také tanečnímu mistrovi Louis Moran-Lehkému. Kromě tanečních hodin konaly se zde i oblíbené závěrečné hodiny, kterým se říkalo prodloužené, protože trvaly mírně přes půlnoc. Milovníci tance,který byl jako společenská zábava přísně zakázán, předstírali že jsou frekventanty tanečního kurzu a různými fintami se v přestávce mezi třemi - čtyřmi tanci do sálu vloudili.

            "Národní mistrovství" v šermu kordem a šavlí pořádá ČŠK Riegel 6. a 7. dubna v Praze. Jediný úspěch zaznamenal jako vždy Hildebrand st., který se v šavli probojoval do finále a skončil za novým mistrem Sokolem na druhém místě. Jeho kluboví kolegové Jurka a Starý tentokráte neuspěli. Mistrem Čech a Moravy v šermu kordem stal se šermíř Sokola Pražského - Kakos.

            Hildebrand je stále výborný, národní mistrovství v šermu fleretem o 14 dní později tuto teorii potvrzuje více než přesvědčivě. Novým mistrem Čech a Moravy stal se Josef Hildebrand! Do osmičlenného finále probojovali se také Jurka (7) a Starý (8), junioři Hildebrand ml. a J.Mynařík teprve sbírali zkušenosti z velkých turnajů.

            Olomoučané zúčastnili se zajímavého turnaje, který založil předseda Českého šermířského svazu dr. Tille. Jde o soutěž čtyřčlenných družstev, každé družstvo musí být sestaveno ze čtyřech "specialistů"- dáma, fleretista, kordista a šavlista.

Naši nominovali paní Rozehnalovou a Hildebranda na fleret, Jurku na šerm šavlí a Starého na šerm kordem. V utkání mezi dvěma družstvy šermuje dáma s dámou, fleretista s fleretistou atd.

            Z jedenácti zúčastněných družstev umístili se borci ASO Olomouc na třetím místě. Zvítězilo družstvo Sokola Vršovice I., před družstvem ČŠK Riegel I. Za vítěze šermovala Marie Šedivá a Krůba v šermu fleretem, Rybka v kordu a Kratochvíl v šermu šavlí. (22. dubna 1940)

            Sportovnímu životu v Protektorátu Čechy a Morava vládla organizace, která měla název "Kuratorium pro výchovu mládeže." Vše nasvědčuje tomu, že ideologičtí vůdci drželi se osvědčeného pravidla, že "kdo si hraje, nezlobí".

            Pod vedením českého kolaboranta Emanuela Moravce, pořádaly se sportovní akce na všech úrovních, v kdejaké obci a kde jakém městě. Mládeži byly podsouvány názory o jakési výjimečnosti fyzicky zdatných jedinců, a mládež tomu z principu svého věku i okolností ochotně podléhala. Co jiného může organizovaná a přísně vymezená propaganda na mladého muže zapůsobit více? Kdo z těch 15 až 18-tiletých uměl posoudit, kde končí dobro a kde začíná ohlávka závislosti? Vzpomínám na tu dobu, kdy jsme podlehli pocitu, že musíme pěstovat své tělo, sportovat, závodit, soutěžit, být lepší a být - jací? Být Němci? Být Čechy? Co po nás vlastně chtěli? Mohli jsme tenkrát vědět, že toto není poslední ofenzíva, že toto se bude o pouhých pět let později opakovat znovu, jenže pod jiným praporem?

            Tenkrát byla mládež Hitlerova, po válce to byla mládež - Gottwaldova, později mládež Leninova, mládeží zaštiťoval se vždy od nepaměti každý, kdo chtěl mít moc nad jinými!

            Stali jsme se všichni vášnivými sportsmany. Tancovačkám jsme holdovat nemohli, protože taneční zábavy byly zakázány. Okna musela být zatemněna, abychom nebyli na mapě Evropy vidět z bombardérů "Liberátor", za jejichž kniplem seděl mnohdy i Československý pilot a za ním navigátor, třeba Olomoučan Ruda Hrubý, právě ten, který později z osvobozené republiky uprchl stejnou cestou jako tehdy, když na začátku války prchal před německými fašisty.

            V květnu r. 1940 koná se v olomouckém sále "reduty" tradiční utkání Praha - venkov. V rámci této akce mají "Hildovi" hoši již IV. ročník klubového dorosteneckého turnaje v šermu fleretem o putovní cenu ing. dr. Jana Tilleho. K soutěži nastoupilo 28 dorostenců, soudcování chopil se jako vždy dárce ceny ing. dr. Tille.

Dorosteneckým přeborníkem stal se mladší Hildebrand Luboš

na druhém místě byl Jaroslav Mynařík, zbývající místa v šestičlenném finále obsadili Nováček, Hynek, Šnajdr a Koutek. (foto z reduty 18. a 19. května 1940).

K hlavnímu utkání nastoupili za Prahu Alois Sokol, Hrubý, Rybka a Kakos, za družstvo venkova Jurka, Hildebrand, Starý (všichni SK ASO), Skýva z Brna a Peyrek (šavle). Bojům na planši přihlížel i majitel firmy ASO Ander, rozhodovali p.dr. Tille, Jungmann, Klika a Topič.

            V šermu fleretem zvítězili hosté z Prahy 12:4, v šermu kordem při nerozhodném stavu 8:8 rozhodl o vítězství Pražanů o 3 zásahy lepší poměr mezi danými a obdrženými zásahy. Také v šermu šavlí zvítězili Pražané, i když jen velmi těsným výsledkem 9:7. Celkový výsledek 4:0 ve prospěch Pražanů ovlivnila absence Müllerové v družstvu venkovanek, za niž musela Rozehnalová absolvovat všechna jejich utkání. Ženy Prahy nastoupily v nejsilnější sestavě: mistryně světa Šedivá, národní mistryně Ješinová, Kaprová a Holoubková. Za družstvo venkova jen Rozehnalová, Sajdová a Konířová. Národní listy: "SK Olomouc-ASO se ukázal jako bezvadný organizátor a jeho šermířskému odboru s předsedou Topičem v čele možno upřímně blahopřát k úspěchu. Soudcovskému sboru předsedali pánové Jungmann a ing. Klika, bezvadným hlasatelem byl p. Hlaváček."

 

 

 

 

            Předseda Čs. šermířského svazu ing. dr. Tille uveřejnil "žebříček" nejlepších desíti šermířů Čech a Moravy.

 

Fleret - 1. Hildebrand SK ASO Olomouc, 2. Rybka ze Sokola Vršovice, (ex equo), 3. Sokol A. z ČŠK Riegel), 9. Jurka Olomouc-ASO, 10. Starý Olomouc-ASO.

Kord- : 1. Kakos Sokol Pražský, 2. Kirchman ČŠK Riegel, 3. Rybka Sokol Vršovice.

Šavle-: 1. Sokol A. ČŠK, 2. Kakos Sokol Pražský, 3. Hildebrand Olomouc-ASO, 4. Rybka Sokol Vršovice, 7. Jurka Olomouc-ASO.

Dámy : 1. Šedivá Sokol Vršovice, 2.Ješinová ze Sokola Pražského, 3.Rybková Sokol Vršovice, 5. Rozehnalová Olomouc-ASO.

            Dne 7.srpna 1940 rozloučili se olomoučtí šermíři s bývalým členem PŠK Janem Czermakem. Doprovodili ho na poslední cestě a položili mu na hrob kytici modrých mečíků. (Tak je psáno v klubovní kronice rukou Jaroslava Kliky, t.č. jednatele Českého šermířského svazu)

            V srpnu loučí se Jaroslav Klika, pečlivý kronikář PŠK od roku 1929 až do dnešních dnů, zápisem ve II.díle kroniky na str. 39 takto:

            "Kronikář uzavírá zápisy o sezoně 1939-1940, po všech stránkách tak úspěšné s přáním, aby nová sezona, v novém prostředí-krásném to Andrově stadionu, byla stejně úspěšná a přinesla S.K. Olomouc Aso i v opomíjeném, rytířském sportu mnoho vavřínů. "

                                                           podpis: Jar. Klika, t.č. jednatel ČŠ Svazu.

 

            Od tohoto dne stal se kronikářem sám dárce překrásné kroniky - Jaroslav Jurka.

           

            Na valné hromadě v září 1940, byl zvolen nový výbor: předseda Lad. Hlaváček, místopředseda a náčelník Hildebrand, jednatel J.Starý, o pokladnu staral se J.Jurka kronikář, archivářem byl Zbyněk Polášek. Přibyla i funkce tiskového referenta! Stal se jím Vladislav Fryšák, známý olomoucký bonviván a milovník všech sportů. Funkce hospodáře připadla na Jana Schneidera, zapisovatel Zdeněk Hynek, náhradníky byli paní Dobromila Stará a pan Karel Malíšek.

            V říjnu se uskutečnilo utkání Čechy-Morava v šermu fleretem a šavlí v Praze, šermírna Báňské a hutní. Moravu reprezentovali šermíři ASO J. Hildebrand, Jurka a Starý, čtvrtým do party byl Skýva z VS Brno, kterého na poslední chvíli nahradil ing. Mrázek z Brna. Borci Čech zvítězili v obou disciplinách, fleret vyhráli 10:6, šavli 11:5.

            Na sklonku roku 1940 slaví brněnský mistr Robert Tvarůžek svoje 70. narozeniny. Oblíbenému a zasloužilému mistru přijeli blahopřát také Olomoučané Hildebrand se synem Lubomírem, manželé Jarda a Dobromila Starých i Jar. J.Jurka.

            Na počest oslavence byla uspořádána šermířská akademie, na níž účinkovali také olomoučtí hosté. Mistr Tvarůžek poděkoval gratulantům z Prahy, z Olomouce, z Uherského Brodu, členům klubů SK Židenice a Sokola Brno, kteří akademii uspořádali. Přátelům rozeslal tištěnou kartu se svým portrétem v šermířském dresu a oblíbenou šavlí pod pravou paží. Na vnitřní straně děkovného dopisu jsou verše, které voní jižní Moravou a vínem, a jejichž poslední sloku nemohu pominout: "Zatím opouštím jen rodný kraj ... A s výše kyne oblak, s kterým bych rád splynul tiše. Srdce volá a já cítím teplo chatky, v němž je mi tak volno, sladce, jak bych odpočíval v náručí své matky. Bzenec 1. září 1940."

            20. října 1940 pořádá Český šermířský klub Riegel v Praze utkání Čechy-Morava v šermu fleretem a šavlí. Moraváci se samozřejmě opírali o borce z Olomouce Hildebranda, Jurky, a Starého, družstvo doplnil ing. Mrázek z Mor.Slávie Brno.

            V obou disciplinách zvítězili šermíři Čech, za které startoval A. Sokol, Z. Rybka, Bárta. Již v listopadu (23. a 24.) vymysleli šermíři další derby: ČŠS (český šerm. svaz), proti ČOS (česká obec sokolská). Za "svazové" šermíře startovali Jurka, Petrásek, Sokol, Starý a Hrubý, "Sokol" reprezentovali Maršál, Kakos, Rybka a Vršecký, a zvítězili v poměru 3:1.